Sítina tmavá (Juncus atratus)

Sítina tmavá (Juncus atratus Krocker) patří ke kriticky ohroženým druhům květeny ČR dle prováděcí vyhlášky MŽP ČR č.395/92 Sb., jakož i podle nejnovější verze červeného seznamu květeny ČR (Procházka 2001). 

    Sítina je vytrvalým druhem lučních mokřadních stanovišť. V minulosti existovalo několik lokalit v Čechách, na střední a jižní Moravě. Recentně je známá z prostoru hodonínské Doubravy a z oblasti Soutoku na jižní Moravě. V roce 1997 byl druh znovu potvrzen pro střední Moravu nálezem v PR Plané loučky. Nově byla sítina nalezena nedaleko Pastviska u Lednice. Celkem známe v ČR 10 recentních mikrolokalit, na čtyřech již zmíněných makrolokalitách. 

    Z oblasti Hornomoravského úvalu existuje první zmínka o výskytu této sítiny od Podpěry (1911). Zmiňuje tento druh od vojenské střelnice a doslova uvádí: „Za vojenskou střelnicí olomouckou barví slatinné louky všude Juncus atratus.“ V dalších floristických pracích již sítina tmavá není uváděna. Posledním dokladem je Velískův sběr z roku 1962, který je lokalizován na periodicky zaplavované louky západně od pískovny (jezera Poděbrady). Na obou uvedených stanovištích byly louky rozorány a teprve v době existence CHKO Litovelské Pomoraví v roce 1993-1994 znovu obnoveny. Sítina tmavá byla opět potvrzena teprve v roce 1997 v oblasti PR Plané loučky, tedy na opačném břehu Mlýnského potoka než je vojenská střelnice a na opačné straně jezera než odkud pochází Velískův sběr. Dřívější údaje z území dnešní rezervace nejsou k dispozici, ovšem z historického výskytu vyplývá, že v dříve rozsáhlém lučním komplexu na severozápadním okraji Olomouce byl tento druh velmi častý a plošně více rozšířený. Je potěšitelné, že přes značnou plošnou redukci luk zůstal alespoň malý fragment populace zachován.

    Nejvíce pozornosti zatím věnujeme populaci na Planých loučkách, tato je nyní dobře zdokumentovaná, jednotlivé rostliny označené, proměřené a jejich okolí po vysemenění posekané. V roce 1998 bylo zjištěno pouze 6 trsů. O druhu je známo, že jeho kvetení je značně nepravidelné. To potvrdil rok 1999, kdy došlo k velmi bohatému kvetení a objevilo se několik desítek trsů. Naopak v roce 2000 zde nekvetl ani jediný trs a na řadě míst byly nalezeny pouze štítky bez viditelných rostlin. V roce 2001 kvetl opět bohatě a v roce 2002 zde opět nekvetl ani jeden trs. Ukazuje se, že druhu je vlastní velká rozkolísanost kvetení v různých letech a bude zajímavé hledat příčiny tohoto kolísání. Další pozoruhodnou vlastností druhu je schopnost obsazovat nově narušená stanoviště

    Bylo zjištěno historické rozšíření druhu návštěvou většiny větších herbářů a studiem literatury.

    Sítina tmavá byla také odebrána z částí trsů do kultivace a proběhly experimentální výsevy semen. Klíčení je velmi dobré, horší etapou je potom udržet při životě drobné semenáčky, mortalita je velmi vysoká. 

V roce 2001 a 2002 byly podrobně zdokumentovány populace na Planých loučkách, v Doubravě a na Pastvisku, provedeny pedologické průzkumy a vyhodnocena fytocenologická vazba druhu.