Přeslička různobarvá (Equisetum variegatum)

preslickaJednou z dalších rostlin rozšiřujících okruh zájmových organismů Sagittarie je drobná přeslička různobarvá (Equisetum variegatum), dříve nazývaná cídívka peřestá (Hippochaete variegata). Jedná se o kriticky ohrožený druh květeny České republiky vyskytující se na posledních devíti lokalitách v celé republice. Vzhledově se nejadná o nikterak nápadnou či krásnou rostlinu - což není zcela korektní, jelikož vnímání krásy je velmi subjektivní a mnoho lidí ji může považovat za jedinečnou a velmi pěknou. To ale nechť každý posoudí sám z přiložených fotografií.
Přeslička různobarvá je zařazena dle červeného seznamu (Procházka 2001) i dle prováděcí vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. mezi kriticky ohrožené druhy.
Je to rostlina tvořící v příhodných podmínkách rozsáhlé trsy. Dosahuje výšek 5 - 40 cm a šířek 1 - 3 mm. Lodyžky jsou vystoupavé, rýhované s 2 - 12 žebry. Uprostřed nich se nachází zřetelná karinální rýha na hranách se 2 řadami nízkých křemitých hrbolků. Lodyžní pochvy jsou zvonkovité, dolní mívají černou barvu, střední a horní jsou zelené s příčným černým pruhem pod zuby. Úzké komisurální rýhy (místa srůstu dolních částí přeslenu čárkovitých šupinovitých listů) oddělují dvouhranná žebra se zřetelnými karinálními rýhami. Zubů na lodyžních pochvách bývá obvykle 5 - 10, které jsou vytrvalé se zřetelnou karinální rýhou. Ve středu mají úzký černý pruh často redukovaný jen na černý trojúhelník na bázi zubu. Jinak jsou celé bíle suchomázdřité, zašpičatělé až tupé, dosahující třetiny délky pochvy. Výtrusnicový klas je vejcovitého až elipsoidního tvaru tvořící ma špičce hrot. Dosahuje obvykle délek 5 - 10 mm.
Přeslička různobarvá je vytrvalá rostlina kdy přezimuje celá zelená rostlina. Během října se začíná výrazně omezovat růst až se pozvolna zcela zastavuje. Vlivem zimních mrazů část nadzemních prýtů hnědne a odumírá. Nová akcelerace růstu začíná od druhé poloviny března. K tvorbě výtrusnicových klasů dochází od května do září, avšak výtrusnicové klasy mohou i přezimovat před dokončením vývoje a rozvinout se až na jaře.
Z ekologického hlediska se jadná o druh rozšířený především v termofytiku (teplá oblast), méně často ho nalezneme v mezofytiku (mírně teplá oblast).Vertikální rozšíření mají v planárním (nížina) až suprakolinním (kopcovina) stupni. Obvykle se se vyskytuje v rozmezí nadmořských výšek mezi 236 - 320 metrů nad mořem. Nejvýše pololožená lokality s cídivkou u nás je známa z nadmořské výšky 930 m (lokalita Rolava), celkově dosahuje nadmořské výšky okolo 2480 m v Alpách. Lokalita s minimální nadmořskou výškou u nás má 236 m (lokalita Nemilany). Rostliny přesličky různobarvé jsou poměrně značně náročné na světlo a optimum mají za plného oslunění. Jsou ovšem schopny snášet poměrně dlouhodobé zastínění, ovšem za cenu potlačeného růstu a nevytváření výtrusných klasů. Co se týká nároků na teplo je označována jako chladnomilný druh, ovšem její rozšíření dokládá v tomto směru poměrně širokou plasticitu. Naopak poměrně striktní nároky má na vodu, kdy vyžaduje mokré, často i přeplavované půdy s hladinou vody neklesající mimo dosah rhizosféry.
Substráty preferuje s neutrálním až slabě alkalický pH, čemuž odpovídají vápnité podklady, často travertiny, dolomitové droliny a pod. Typickým stanovištěm jsou lokality na štěrkovém či písčitém geologickém podkladu, často jsou to nové náplavy.
Areál rozšíření přesličky různobarvé je amfiboreální. Osídluje severní a střední Evropu, na jih zasahuje po Alpy. V Evropě to jsou pak dále jižní Karpaty, Pyreneje, Kavkaz a Velká Británie. V Asii zasahuje do severní Sibiře, Mongolska a Japonska. V Americe se rozprostírá od Grónska po Colorado.)
V minulosti byl tento druh u nás mnohem častější. Z původně známých 55 lokalit je dnes doloženo pouhých 9, což znamená pokles v počtu lokalit o 70-80%. Největší ústup byl zaznamenám na lokalitách v termofytiku, kdy dnes je z něj známa pouze jediná lokalita. Dříve byla tato přeslička rozšířena na několika lokalitách v Terezínské kotlině, Džbánu, Dolním Povltaví a Jihomoravské pahorkatině. Poměrně více lokalit se pak nacházelo ve Středním a Východní Polabí, ve Znojemsko - brněnské pahorkatině, Jihomoravském úvalu a na Hané. Roztroušeně se vyskytovala na Bělohradsku, Železnohorském podhůří, na Drahanské vrchovině, Uničovsku, ve Středním Pobečví, v Ostravské pánvi či v Krušných horách. Více lokalit pak bylo doloženo z Beskydského podhůří.

V současné době je přeslička různobarvá známa z devíti lokalit. A to:
• Nemilanská cihelna u Olomouce - rekultivovaná skládka nemocničního odpadu s lokálními zvodnělými sníženinami. Celá lokalita zarůstá křovitými vrbami a keři. Jedná a o druhou nejslabší lokalitu s touto přesličkou v ČR. Vhodnou péči zajišťuje právě občanské sdružení a pozemkový spolek Sagittaria, která zde provádí pravidelný management formou odstraňování rozrůstajících se keřů a sečení travních ploch. Populace je zde monitorována od roku 1993.
• Mohelnická pískovna - koncový náplav vybíhající do jezera vzniklý při plavení vytěženého stěrku. Oproti lokalitě v Nemilanech se zde jedná o největší a nejbohatší lokalitu v ČR. První zmínka o přesličce pochází teprve z roku 1988 a od roku 1993 je zde populace pravidelně monitorována. Tak jako na předchozí lokalitě, i zde zajišťuje vhodný management Sagittaria spočívající v jejím pravidelném sečení.
• Pravý břeh morávky u Dobré - pobřežní sníženina nalézající se za zregulovanou řekou. Poměrně slabá lokalita.
• Žermanický lom - těšinitový lom v blízkosti hráze přehrady s druhou nejbohatší populací v ČR. Lokalita je známa od 80. let 20. století, od té doby je pravidelně ověřována.
• Cínový důl u Rolavy - území bývalé továrny a cínového dolu severně od silnice Rolava-Jelení. Poměrně bohatá populace ověřována od roku 1996.
• Slatina u Rvasic - slatinná olšina na soutoku Novohradky a Doubravického potoka. Na lokalitě se vyskytuje jen několik rostlin. Jedná se o nejchudší lokalitu v ČR. První nález pochází z roku 1980.
• Provodínská pískovna - vlhká plocha pískovny po těžbě. Velmi bohatá populace známá od roku 1997.
• Roklina severně Šibeničního vrchu u Bělé pod Bezdězem - prudký mechovnatý svah v hluboce zaříznuté rokli s poměrně bohatou populací. Lokalita je známa od roku 1984.
• Grumichova rokle u Bělé p.B. - travnatý svah v hluboce zaříznuté rokli s plošně i početně malou populací. Lokalita je známa od roku 1984.

Za hlavní příčiny ohrožení považujeme:
1. Přímou likvidaci biotopů - především stavebními pracemi na pískovnách a lomech či změnou využívání lokalit s jejich výskytem.
2. Sukcesní změny stanoviště - konkurenčně slabý druh, nesnáší zastínění, největší ohrožení hrozí především zarostením lokality konkurenčně zdatnějších rostlin a dřevin.
3. Změny vodního režimu stanoviště - často dochází k ohrožení lokalit poklesem hladiny podzemní vody.
4. Eutrofizace stanoviště - blízce provázaný jev se sukcesními změnami, kdy vlivem zvýšení úživnosti lokality dochází k masívnímu rozrůstání okolní vegetace, která pak brání následnému růstu přesličky.

Pro záchranu přesličky různobarvé podniká Sagittaria následující kroky:
• Pro efektivní ochranu tohoto kriticky ohroženého druhu je především nezbytné pochopit jeho biologii a ekologii. Proto jedním z prioritních úkolů vedoucích k záchraně a rozšíření populací přesličky různobarvé je její studium, ve kterém Sagittaria a především Mgr. Vlastik Rybka udělala velký krok vpřed.
• Mezi jednu ze stěžejních a v podstatě nejdůležitějších činností směřujících k ochraně přesličky je péče (management) o lokality. Občanské sdružení a pozemkový spolek Sagittaria se stará o lokalitu v Nemilanech a o populaci nedaleko Mohelnice - Moravičanské jezero. Péči o obě lokality dokumentují obrázky.
• K zachování geneticky variabilního materiálu jsou v kultivacích Sagittarie pěstovány rostliny ze všech současných lokalit s jejím výskytem. Tím je zajištěn jakýsi rezervoár rostlin ze všech stanovišť.
• Při ochraně jakéhokoliv organismu je nutné věnovat i jistou část celkového úsilí osvětě a prezentaci problematiky. Proto jsou vytvořeny tyto webové stránky. Lokality na nichž provádíme management byly prezentovány na výstavě o pozemkovém spolku a jsou prezentovány i v informačním letáku o něm.