Plavín štítnatý (Nymphoides peltata)

Úvod:
Plavín štítnatý Nymphoides peltata (S.G.GMEL.) O.KUNTZE je kriticky ohroženým druhem květeny ČR (prováděcí vyhláška MŽP ČR 395/92, Holub 2000).
Boreální druh, s těžištěm rozšíření v západní a jižní Evropě. Na východ zasahuje roztroušeným ostrůvkovitým výskytem až do jižního Japonska, na sever do severního Ruska, na jih do severní Indie a jižní Číny (Meusel 1978). Nejbližší lokality jsou v Podunají na Slovensku a v Maďarsku, respektive v jihovýchodním Sasku u Labe.
V ČR je historicky vázán na šest oblastí: jihovýchodní Čechy, jižní Čechy, východní Čechy, Ostravská pánev, Haná a jižní Morava. Celkem bylo zjištěno 80 historických lokalit.
Recentně byl potvrzen výskyt pouze na osmi lokalitách.
Plavín štítnatý tvoří v rámci řádu Potametalia Koch 1926 samostatnou asociaci Nymphoidetum peltatae (Allorge 1922) Th.Müller et Görs 1960. Asociace je hodnocena jako vzácná a ohrožená lidskou činností (kategorie 2a, Moravec 1995). Druh je charakteristickým taxonem asociace s doprovodnými taxony Ceratophyllum demersum, Potamogeton lucens (Oťahelová 1995).
Bližší informace o tomto druhu jsou například v Červené knize (Procházka, Oťahelová et Husák 1999). Druh je také zpracován v Květeně ČR (Slavík in Slavík [red.] 2000).
Květní biologii druhu detailně popisuje Van der Velde (1981), strukturu porostů a produkci biomasy Brock et al (1983).
V rámci projektu ochrany druhu jsou řešeny následující úkoly:
· zachycení recentního a historického rozšíření druhu v ČR

· vazba rostlin na abiotické a biotické faktory (půda, voda, fytocenózy, opylovači, choroby a škůdci)· shromáždění údajů o rybí obsádce a způsobu hospodaření· monitoring lokalit s výskytem druhu· kultivace rostlin· biometrické sledování druhu na lokalitách a v kultivaci· vyhodnocování úspěšnosti generativní reprodukce· prezentace výsledků a popularizace ochrany druhu· repatriace rostlin· sestavení záchranného programu druhu Problémem je interpretace jedince vzhledem k velmi dobrému vegetativnímu množení rostlin. Z jednoho oddenku vyráží až několik plazivých lodyh, které vytvářejí uzliny s adventivními kořeny. V některých uzlinách se lodyha větví, vystupuje na hladinu, kde se dále větví a vytváří květy. Ze zakořeněných uzlin se vytváří do dalších let oddenek.

Výsledky
V roce 2000 bylo navštíveno 31 lokalit. Na pěti lokalitách byl druh zaznamenán a další tři byly potvrzeny při konzultacích (Albrecht, Pivoňková, Neuschlová in verb.). Na území ČR se nachází plavín ve čtyřech oddělených arelách. Nejvíce lokalit (4 - Starý Houženský rybník, r. Šnejdlík, Dolní rybník u Novosedel, Školní rybník ve Vodňanech) je v Budějovické pánvi a vzhledem k početnosti vodních ploch, krátkým vzdálenostem mezi nimi, velké plodnosti rostlin a dobré schopnosti šíření lze předpokládat i výskyt na jiném rybníce v celé pánvi. Izolovanou lokalitou je Maňovický rybník u Nepomuku, který v roce 2000 nebyl navštíven. Nejsevernější arelou jsou lokality na Ostravsku. Populace na Malém Cihelníku u Rychvaldu (nejsevernější lokalita v ČR) je velmi ohrožena chovem amurů. Rybník Kozák v CHKO Poodří také v roce 2000 nebyl navštíven, ale populace je zde početnější než na M. Cihelníku. Sporná je původnost lokality ve VVP Dědice (okr. Vyškov), kde se předpokládá umělé vysazení.
V roce 2000 byla provedena výsadba do nově vytvořeného biocentra Čehovice u Prostějova. Tato výsadba dopadla neúspěšně díky značné eutrofizaci a požírání vysazených rostlin kachnami.
ruh se daří poměrně dobře kultivovat, druh se velmi dobře vegetativně množí. Pro repatriace na původní lokality je naštěstí zachován genofond z lokalit PR Písečný rybník, Munický rybník

Seznam historických lokalit:
Čechy:
5 Terezínská kotlina
- Roudnice nad Labem
7a Libochovická tabule
- rybník v Kanině dole u Kokořína
- Mlazické tůně u Labe u Mělníka
15b Hradecké Polabí
- Holohlavský rybník
- Černožice rybník u cukrovaru
31a Plzeňská pahorkatina
- Sedlecký rybník u Starého Plzence
- Blanice u Staré huti
- Roupov
- Měcholupy
- Vrhaveč
- Blovice
- Seč
- Klatovy na řece Úhlavce
32 Křivoklátsko
- Berounka nad Častonicemi
34 Plánický hřeben
- Maňovice
- Plánice u Klatov
- Soběsuky
- Nepomuk v Úslavě u Kláštera
- Žinkovský rybník u Nepomuku
36a Blatensko
- rybník Radov u Thořovic
- Blatná
- Milčice
- Bělčice
37 Šumavsko - Novohrahské podhůří
- Rožmberk nad Vltavou
38 Budějovická pánev
- Vrbenské rybníky u ČB (Černiš (Černický rybník), Starý Vrbenský rybník)
- Dásenský rybník
- rybník Šnejdlík
- Starý houženský rybník
- Starohaklovský rybník
- Novohaklovský rybník
- rybník Motovidlo
- Blatec u Čejkovic
- Pořiťský rybník u Suchých Vrbnů
- Dolní rybník u Novosedel
- Zbudovský rybník
- Munický rybník
- Židovský rybník u Hluboké
- Hluboká zámecký rybník
- rybník Bezdrev u Hluboké
- Blanský rybník u Munic
- rybník Velké Nákří u Dívčic
- rybník Nechvíl u Čakova
- Vodňany-Školní rybník - sekundární výskyt, původ rostlin Munický rybník
- Vodňany Rechlí
- Zbradovský rybník u Vodňan
- rybník Řežabinec u Ražic
- rybník Naděje u Hrbova
39 Třeboňská pánev
- Lomnice nad Lužnicí
- Nežárka u Karštejna u Kardašovi Řečice - zplanělý ze zahradních bazénků
40 Jihočeská pahorkatina
- Vltavské tůně nad Karlovým Hradkem u Purkarce
41 Střední Povltaví
- Zbraslav mrtvé říční rameno
- Vltavské tůně u Modřan
- Písek
53a Českolipská kotlina
- Máchovo jezero u Doks Morava:
18a Dyjsko - Svratecký úval
- Nová ves
- Mušov
18b Dolnomoravský úval
- Písečný rybník u Milotic
- Petrov
- Uherské Hradiště
21b Hornomoravský úval
- Morava u Černovíra
- tůňky u Chomoutova
- Horka u Olomouce
- Štěpánov
67 Českomoravská vrchovina
- Dyje u Dačic
- Rybníky u Dačic
- Roštýnský rybník u Telče
- Pišův rybník u Radkova
- Černický rybník u Telče
71 Drahanská vrchovina
- VVP Dědice
72 Zábřežsko - uničovský úval
- Zábřeh
76 Moravská brána
- Odry
- Rybník Kozák u Studénky
83 Ostravská pánev
- rybník Malý Cihelník
- rybník Skučák
- Statkový rybník
- Poruba u Orlové
- Košťálovský rybník u Šenova okr. Frýdek - Místek
- Hrabová
- louky nad Olší, Český Těšín
- Heřmanice


Kultivace:
v Sagittaria a Katedra botaniky PřF UP Olomouc - původ rostlin Písečný rybník, Malý Cihelník, Šnejdlík, Starý Houženský rybník, Dolní rybník u Novosedel, Skučák, Malý ústavní rybník, Maňovický rybník
v biocentrum Poštorná - původ rostlin Písečný rybník
v BÚ AV ČR v Třeboni - původ rostlin Munický rybník u Hluboké
v SRŠ Vodňany - původ rostlin Munický rybník u Hluboké
v botanická zahrada PřF MU Brno - původ rostlin Písečný rybník


Diskuse
Vedle likvidace lokalit plavínů nevhodným rybničním hospodařením či žírem ryb a vodních ptáků mohou být důvodem ústupu druhu změny v chemismu vody či sedimentu. Poškození rostlin nedostatkem železa popisují z Nizozemí Smolders et al (1994). Srovnání výsledků analýz vod a sedimentů z recentních a historických lokalit ukazuje na dílčí rozdíly některých charakteristik. U vody jsou hodnoty pH na historických lokalitách obvykle vyšší, což je patrně dáno bohatým výskytem řas a vesměs koreluje s nízkou průhledností vody. U sedimentu jsou patrné rozdíly u Mg, Ca, a organického uhlíku. Hodnoty na historických lokalitách jsou u všech tří prvků mimo interval pro recentní lokality a to směrem nahoru i dolů. Potvrzení možné limitace výskytu plavínu na hodnotách zmíněných prvků bude předmětem dalšího zkoumání.
Druh je účinně šířen vodními ptáky a rybami (Cook 1990; Smits et al. 1989). Pravděpodobnost úspěšné ecese je úměrná vzdálenosti mezi dvěma vodními plochami. Budějovická pánev, kde je druh dosud přítomen v bohatých plodných populacích na více vodních plochách je tedy z tohoto hlediska nejperspektivnější oblastí výskytu plavínu.