Obnova vodních ekosystémů

Projekt „Modelové řešení snížení eutrofizace na příkladu PR Písečný rybník u Milotic (Povodí Kyjovky)

Projekt řeší postupné snížení eutrofizace rybníka prostřednictvím obnovy vodní a mokřadní vegetace.
Aplikací rybničního hospodaření šetrného k přírodě je udržována velmi dobrá průhlednost vody a dobré kyslíkaté poměry v celém vodním sloupci jako předpoklad pro obnovu samočistících procesů rybníka. Vlivem dohody mezi vlastníkem, hospodařícím rybářem, orgánem ochrany přírody a zainteresovanými NNO byla obnovena druhová diverzita vodní vegetace. Mezi znovu se objevenými druhy lze jmenovat rdest lesklý (Potamogeton), parožnatka obecná (Chara vulgaris), vstavače bahenního (Orchis palustris). Významné početní změny či obnovení reprodukce byly zaznamenány u druhů stabilně se vyskytujících na lokalitě - lakušník niťolistý (Batrachium trichophyllum), leknín bílý (Nymphaea alba), skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris). Také se objevily nové druhy rostlin, které nebyly v minulosti na rybníce zaznamenány. Mezi takovéto lze řadit řečanka zubatá (Najas marina), růžkatec potopený (Ceratophyllum submersum).
Za pozitivní výsledek zlepšení stavu celého ekosystému rybníka považujeme také zjištění RNDr. Luboš Beran, PhD., který v roce 2005 provedl kontrolu populace svinutce tenkého (Anisus vorticul). Dle jeho výsledků došlo k výraznému zvýšení počtu jedinců tohoto kriticky ohroženého měkkýše tak, že z ojedinělého výskytu druhu (takřka vymírající populace) z roku 2003 byla zaznamenána velká početnost druhu a označena za největší populaci svinutce tenkého v rámci celé České republiky. Tento druh je také chráněn v rámci Směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin soustavy Natura 2000 Evropské unie a je hlavním předmětem schválené Evropsky významné lokality Písečný rybník.
Základem úspěchu obnovy ekosystému rybníka je postupné snižování množství plevelné ryby (plotice, perlín, okoun) a stanovení optimálních extenzivních obsádek působících na rozvoj zooplanktonu jako základních filtrátorů způsobujících dobré průhlednosti vody.
Postupné snížení znečištění rybníka vede k obnově původního druhového spektra fytoplantkonu. I přes celoročně vysoké hodnoty průhlednosti nenastupují v letním období sinicové vodní květy. Druhy sinic, které vodní květ obvykle vytvářejí, se ve spektru fytoplanktonu objevují nehojně až sporadicky jako jeho obvyklá součást, podílejí se na zvýšení biodiverzity, ale nedominují.
Dalším rysem fytoplanktonu pozorovaným při oligotrofizaci Písečného rybníka je snížení abundance (počtu buněk v 1 ml vody). S tím přímo souvisejí i vyšší hodnoty průhlednosti. Na tomto jevu se kromě nižšího zatížení živinami podílí obnovený vyžírací tlak herbivorních perlooček, které při snížené rybí obsádce nejsou decimovány rybí obsádkou, jako to bylo při přesazení rybami a zejména nadměrném množství bílých (plevelných) ryb. Planktonní řasy dosahují větších rozměrů, než v eutrofním rybníce (pomaejší turn-over) (například běžná planktonní zelená řasa Scenedesmus quadricauda má coenobia průměrně 5x větší než v živinami přetíženém rybníce, totéž pozorováno např. při oligotrofizaci rybníka Vizír).
V nárostech se kromě rozšířeného spektra rozsivek ve prospěch fytofilních čistomilných druhů objevily sinice a zelené řasy indikující oligotrofizaci. Ze sinic se jedná zejména o kolonie Gloeotrichia intermedia vytvářející slizovité kuličkovité nárosty na vodních rostlinách, dále Cylindrospermum spp., Calothrix spp., Nostoc spp. a Tolypothrix lanata., kdežto při vysokém stupni trofie byly nárosty druhově chudé s převahou sinic rodu Phormidium. Zmiňované sinice (Gloeotrichia a další) bývaly v algologické literatuře (zhruba do 70. let) uváděny jako časté v rybnících, s intenzifikací však ustoupily až téměř vymizely. Jsou to druhy nápadné (některé i makroskopicky - Gloeotrichia) a ekologicky vyhraněné, dobře použitelné k indikaci oligotrofie (zkušenosti z rybníků Vizír na Třeboňsku, Mechový na Slavonicku, Matka -Bohdanečsko, SKÁCELOVÁ - nepublik.).
Ze zelených makroskopických nárostových řas indikuje oligotrofizaci hojný výskyt kulovitých jasně zelených kolonií rodu Chaetophora, objevujících se především na rákosinách (orobinci), ale i jiných podkladech, dále druh Červeného seznamu ohrožených rostlin ČR Schizomeris leibleinii, rod Bulbochaete a spájivé vláknité řasy (zejména Zygnema sp., kvantitativně Mougeotia sp. a více druhů rodu Spirogyra).
Další významnou nikou spojenou s oligotrofizací se pro sinice a řasy stal prostor v zárostech submerzní vegetace - metafyton. Zde je nalézáno bohaté spektrum euglenoidních bičíkovců (rody Trachelomonas, Phacus, Strombomonas, také Euglena, lepocinclis), volvokálních bičíkovců (r. Eudorina, Pandorina, Gonium), krásivek (Cosmarium, Closterium a řada dalších).
Makroskopicky nejnápadnější z řasové flóry jsou parožnatky, které se mezi rákosinami u hráze sporadicky objevovaly při dočasném snížení rybí obsádky na přelomu 80. a 90. let. V současnosti je vyvinuta vitální populace Chara vulgaris. Obnovený výskyt početné populace je typickým projevem oligotrofizace - parožnatky jsou v eutrofních vodách potlačeny a objevují se při regeneraci vodních biotopů).
Ve fungování rybniční biocenózy má velký význam výskyt vodních hub vytvářejících v některých letech rozsáhlé kolonie na hrázi i dalších podkladech (odfiltrování nanoplanktonu, zvýšení průhlednosti). Jejich výskyt také souvisí s oligotrofizací rybníka.
Prostřednictvím popularizace postupu na veřejnosti bude projekt sloužit jako modelový případ pro aplikaci zvoleného postupu na další území. V rámci projektu je prováděno ve spolupráci s ostatními partnery monitorování stavu ekosystémů a vyhodnocování jejich změn.
Důležitým faktorem při obnově vodní vegetace je dobrá slovitelnost rybníka a zamezení nadměrného rozmnožování plevelných ryb.
Tento projekt je podpořen Regionálním environmentálním centrem pro střevní a východní Evropu (REC) v zastoupení UNDP/GEF v rámci Dunajského regionálního projektu. Názory vyjádřené v souvislosti s tímto projektem nejsou názorem či postojem dárců. Dárce nenese odpovědnost za škody, které vzniknou z jakékoli aktivity příjemce.