Křídlatka (Reynoutria)

- statný keř tvořící velké porosty; listy vstřícné srdčité; drobné bílé květy ve svazečcích v úžlabních visutých lichoklasech

- velmi hojná především podél vodních toků, cest, na železničních náspech

křídlatka japonská (R. japonica): lodyhy a ž  2,5 m vysoké; listy (hl. spodní) na bázi uťaté až zaokrouhlené, na vrcholu náhle v dlouhou špičku zúžené, tuhé; chlupy na rubu čepele jsou redukované, pouhým okem špatně viditelné; úžlabní Kv.  o 5-7 cm delší než řapík

- hojná

Původní v oblasti Japonska, Koreji a Číny. U nás se objevuje v druhé polovině 19. stol. jako okrasná parková rostlina. Vytrvalá bylina dorůstající až 2,5m. Množí se převážně vegetativně, částmi oddenku nebo lodyhy. Rozmnožování semeny je výjimečné. Díky vegetativnímu množení dokáže vytvářet obrovské kompaktní porosty - klony (jedná se v podstatě o jednoho obrovského jedince) dosahující v okolí vodních toků i stovek metrů na délku a desítek metrů na šířku. Kvete od července do října.

křídlatka sachalinská (R. sachalinensis): od předešlé se liší: rostliny mohutnější; listy větší, měkčí, na bázi srdčité, na vrcholu tupé; čepel na rubu roztroušeně dlouze chlupatá, chlupy bez ztlustlé báze; úžlabní Kv. zdéli řapíku

- hojná

Původem z oblasti poloostrova Sachalinu a severního Japonska, do Evropy dovezená kolem roku 1869. Rostliny jsou mohutnější - až 4 metry vysoké.

křídlatka česká (R. x bohemica): kříženec dvou předešlých druhů popsaný poprvé ze středních Čech, často zaměňován především s křídlatkou sachalinskou; hlavní determinační znaky: listy menší, široce vejčité n. v dl. ostrou špičku vybíhající, na bázi tupě klínovité n. mělce srdčité; chlupy na rubu čepele krátké se silnou bází; Kv. o 2- 4 cm delší než řapík

- asi hojná