Černovírské slatiniště

Dnešní Černovírské slatiniště je pozůstatkem původních rozlehlých slatin na okraji Olomouce. Různorodé území tvoří louky s rozptýlenou zelení a tůněmi a lužní les. Slatiniště vzniklo před více než 10 tisíci lety v mělké pánvi se špatným odtokem vody. Pomalý odtok živinami bohaté vody a příznivé klima vytvořili podmínky vhodné pro vznik slatiniště: odumřelé části rostlin se nerozkládaly, ale ukládaly a měnily ve slatinu.  V roce 1889 byla v oblasti slatiniště uvedena do provozu vodárna, využívaná jako hlavní zdroj pitné vody pro město Olomouc. Intenzita čerpání se postupně zvyšovala tak docházelo k výrazným poklesům hladiny podzemní vody, které měly za následek vysoušení slatiniště a jeho pozvolný ústup. V minulosti zde jako na jediném místě v ČR přežívala bříza nízká (Betula humilis), pozůstatek z doby ledové. Dnes už je na našem území  vyhynulá. Dnes zde ze vzácných druhů najdeme pryšec huňatý (Tithymalus villosus), hvozdík pyšný (Dianthus superbus) a violku slatinnou (Viola stagnina). Probíhají pokusy o obnovu populace vyhynulé matizny bahenní (Ostericum palustre). V tůních po těžbě štěrkopísku se rozmnožila vodní hmyzožravá rostlina bublinatka jižní (Utricularia australis). Najdeme tu i běžnější druhy jako je bukvice lékařská (Betonica officinalis) nebo vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia). Z živočichů se zde na počátku 20. století vyskytoval dnes už vyhynulý motýlek ohniváček rdesnový (Lycaena helle). Dnes zde můžeme potkat např. modráska bahenního (Maculinea nausithous), rosničku zelenou (Hyla arborea) nebo čolka velkého (Triturus cristatus). Byl zde zaznamenán výskyt vzácných ptáků vázaných na zamokřené louky, vodouše rudonohého (Tringa totanus) a kalouse pustovky (Asio flammeus). V současnosti lze ale častěji spatřit  ledňáčka říčního (Alcedo atthis) a bramborníčka černohlavého (Saxicola toquata) či hnědého (S. rubetra). Pozemkový spolek Sagittaria usiluje o záchranu pozůstatků Černovírského slatiniště. Sečeme druhově bohaté porosty střídavě vlhkých luk s výskytem hvozdíku pyšného a pryšce huňatého, snažíme se o obnovu populace matizny bahenní, podnikáme kroky k obnově přijatelného vodního režimu území. Pro olomouckou veřejnost jsme v oblasti Černovírského lesa připravili naučnou stezku a vydali jsme informační leták s tématikou Černovírského slatiniště.